O čem si povídáme

Típ, típ, típ, vrabec vrabce štíp. Poprali se na keříčku, vytrhli si po peříčku.
Olízl se mráz, jednou, a pak zas. A pak mu to zachutnalo, lízal, co mu v cestě stálo: stromy, domy, autobusy, dětské tváře, pusy, nosy. Ty mu tuze zachutnaly, že až dětem zčervenaly.
Leden má rád brusle, sáně, zasněžené lesy, stráně. Zalézá mráz do těla, klouzačky nám udělá.
Na Tři krále za vesnicí bloudí sněhem koledníci. Ťuky, ťuk, už tu jsou, štěstí, zdraví popřejou.